Sledujte nás:

Časté mýty o zelenině

Zpět

 

Text byl převzat z knihy Nakupujeme s rozumem, vaříme s chutí, kde najdete i spoustu dalších cenných rad.

Zelenina je nejzdravější potravina

Jako nemůžeme tvrdit, že je některá potravina nezdravá (existuje pouze její nezdravé množství), stejně zavádějící je tvrdit o některé potravině, že je nejzdravější. Zelenina obecně tvoří velice důležitou součást naší stravy, ale pouze v kontextu vyváženého jídelníčku, ve kterém bude součástí ideálně každého denního jídla. Protože uchýlit se k tomu, že budeme jíst pouze zeleninu (jako nejzdravější potravinu), by znamenalo zdraví příliš neprospět. V zelenině chybí řada důležitých vitaminů (např. vitamin B12) či dostatek některých minerálních látek (vápník, železo), které jsou navíc ze zeleniny hůře využitelné. Další negativní projevy by přišly díky nedostatku esenciálních aminokyselin, esenciálních mastných kyselin, případně vitaminů rozpustných v tucích. Velké množství zkonzumované zeleniny působí trávicí potíže, hlavně nadýmání.

Zelenina je zcela jistě nezbytnou součástí jídelníčku, nicméně extrémní výživové směry, které jsou založeny převážně pouze na zelenině a ovoci, nelze doporučit jako vhodný způsob stravy. 

Špenát obsahuje ze všech potravin nejvíce železa

Toto tvrzení pochází z r. 1870, kdy publikoval doktor E. von Wolf práci, v níž tvrdil, že špenát má desetkrát víc železa než ostatní listová zelenina. Skutečná „špenátománie“ vypukla ve 30. letech dvacátého století, kdy v Disneyho filmovém ateliéru spatřila světlo světa kreslená postavička Pepka námořníka, který špenátu vděčil za své obří svaly. Přitom ale už v roce 1937 přišli němečtí vědci se zjištěním, že špenát má jen desetinu množství železa, které se u něj původně předpokládalo. E. von Wolf prý způsobil tento omyl nechtěným posunem desetinné čárky, takže sto gramů špenátu neobsahuje 30 mg železa, ale jen 3 mg. Navíc zároveň díky vysokému obsahu kyseliny šťavelové a fytové nedokáže naše tělo absorbovat ze špenátu prakticky žádný vápník a téměř žádné železo. Nicméně špenát nezavrhujte, protože je výborným zdrojem beta-karotenu a dalších karotenoidů, které působí jako antioxidanty a pomáhají tělo chránit před řadou nemocí, obsahuje i vitamin C a kyselinu listovou. 

Čerstvá a syrová zelenina je nejlepším zdrojem vitaminů a minerálních látek

Obecně můžeme říci, že nejvhodnější je jíst zeleninu čerstvou a v syrovém stavu. Nemusí to však platit vždy stoprocentně. Některé z karotenoidů obsažené zejména v zelených, žlutých, oranžových a červených druzích zeleniny jsou pro člověka lépe využitelné po tepelném zpracování s přidáním alespoň trochy tuku – např. mrkev, dýně, rajčata apod. V některých případech může mít např. i zmrazená či konzervovaná zelenina více vitaminů než čerstvá, a to pokud se zpracovává šetrným způsobem a v sezoně, tedy v době, kdy je množství vitaminů a minerálních látek v zelenině  vyšší. Vždy ale samozřejmě záleží také na dalším zpracování.

Biozelenina je vždy zdravější

Biopotraviny zažívají v posledních letech velký boom. Je třeba na ně pohlížet zejména jako na potraviny, které při své produkci šetří životní prostředí. Bylo by nesprávné myslet si, že biopotravina  je synonymem zdravé potraviny. Stejně jako kolísá množství vitaminů, minerálních a dalších látek v běžných potravinách, může jejich obsah kolísat i v biopotravinách. Není tedy pravdou, že by biozelenina byla co do obsahu těchto látek bez výjimky výhodnější, zejména v případech, kdy na naše pulty putovala přes půl světa. Nevhodnou manipulací se i z biozeleniny přínosné látky ztrácí – stejně jako ze zeleniny běžné. Navíc, ve správném stravování záleží zejména na skladbě jídelníčku, který se dá i z konvenčních potravin vytvořit naprosto skvěle. Pokud jídelníček dobře poskládáte a přitom zeleninu vyměníte za biozeleninu, nejlépe u nás vypěstovanou a jen krátce skladovanou, určitě si neublížíte. Biozelenina sice není chemicky ošetřena, ale např. dusičnanů může obsahovat stejně (i více), protože kravský hnůj, používaný jako hnojivo, je jejich dobrou zásobárnou. Také obranné mechanismy zeleniny, která není ošetřena, mohou způsobit nárůst obsahu ne příliš žádoucích látek. U biozeleniny musíme počítat i s nižší trvanlivostí a snadnější nákazou, např. plísněmi.

 

Hodnocení (36 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

06. 08. 2017 14:37
Tyto informace jsem znala, ale opakování se hodí. Díky za článek
06. 08. 2017 13:26
v létě mám zeleninu bio ze zahrady, v zimě pak občas něco koupím, jinak mám zavařeno a zeleninu také v mrazáku
06. 08. 2017 11:32
Dìky za infotmace☺
06. 08. 2017 08:39
Děkuji za informace
05. 08. 2017 22:04
díky za rozklíčování
04. 08. 2017 21:05
Hezky napsané, vše brát rozumně
04. 08. 2017 20:36
Nic se nemá přehánět .....
04. 08. 2017 20:16
Zelenina rozhodně do jídelníčku patří, ale není třeba přehánět .
04. 08. 2017 20:12
Pěkně napsaný článek. Souhlasím s tvrzením, že všeho s mírou :-)
04. 08. 2017 18:45
Platí pravidlo, všeho s mírou.
04. 08. 2017 17:01
Nic se nemá přehánět, ani ta zelenina.
04. 08. 2017 09:58
Nejlepší bio je vlastní vypěstovaná, bohužel to nejde v takovém rozsahu jak by si člověk přál. Snad už osvěta a zájem lidí o to, co jí způsobila, že ve všem a na všem nejsou tuny pesticidů, fungicidů, insekticidů a tak podobně. Druhá věc je, že bio je často hodně drahá a jak se píše v článku, dusičnany nejsou jistě.
04. 08. 2017 09:07
Biozelenina je především marketingové lákadlo na ty, kteří se dají snadno přesvědčit, že nebio našemu zdraví neprospívá.
04. 08. 2017 08:58
Děkuji za informace.
04. 08. 2017 07:50
na všechno je potřeba jít s rozumem

Naši partneři